Divadlo má prázdniny

Proč se musim s lidma, který mám tak moc ráda loučit na tak dlouhou dobu.Jo, jsem mistr v chození kolem horký kaše, protože pamětliva věty, že žena se po vyřčení svého zájmu stává automaticky nepřitažlivou, jsem právě dneska zakončila rok intenzivního chození kolem horké kaše, kdy jsem od chvíle kdy jsem poprvé překročila práh našeho divadélka pod mauzoleem, nebyla schopná poměnkovým očím povědět,že jsou pomněnkové a teď se zde zmítaná životními nejistotami dojímám nad vlastní ostýchavostí.Sice bych asi denně rodila ježka proti srsti z toho, jak se místo pupeční šňůry se narodil s hadicí od luxu a pedantská pořádkumilovnost a kritická povaha by mě nutily uklízet, co ještě hůř snad i vařit,ale za znalost Shakespearových sonetů, jevištní řeči a historického tance jsem snad ochotná i občas poklidit a něco uvařit.Až tak hluboko jsem klesla.No tak jsme dneska zakončili divadelní sezonu, velmi důstojně - ryzci v kyselém nálevu a pivem.Pohubičkovali jsme se s celým souborem až na pomněnkové oči, že, to by přece nešlo, co kdyby si to vyložil přesně tak jak to celej rok myslim.Co by pomohlo ? Asi Deux ex machina na nějakejch historickejch slavnostech, kde by nebylo moc hic, aby si rytíři v plátové zbroji mohli povídat s prostými prodavačkami keramiky a pozvat je třeba do podhradí na zmrzlinu nebo já fakt už nevim.

16.6.2009

Jsem trapná, jsem trapná, jsem trapná
jednou z těch trapasů umřu a zakopaj mě pod černou zem
a tam s kostlivcema si budu povídat co do hrobu mě sklátilo,
hloupý řeči, úsměv v křeči, bolení břicha, výkřik do ticha
prohraná sázka a beznadějná láska
křivý nohy, špatná pleť a dlouhej nos
jednou z těch trapasů umřu a zakopaj mě pod černou zem
a tam s kostlivcema si budu povídat, co do hrobu mě sklátilo.
A budu trapná, budu trapná, budu trapná

Vrkoč a pouť

Jela jsem po dlouhé době a domů a na Mělníku se zase děly věci.Divadelní spoluhráčům jsem nevědomky před měsícem nalhala, že letos se Mělnický Vrkoč nekoná.Ó jaké bylo moje překvapení, když mi přišla esemes jestli se jdu podivat na Vrkoč...no tak jsem šla na chvilku v sobotu abych neurazila, že...ne teda na přehlídku ale posléze do kulturáku.Já jsem na folklór nikdy nebyla, ale jak stárnu a moudřim, začínám vidět věci kolem sebe občas míň kriticky a hlavně si díky medicíně užívám všechno mimo učení.

Báječnou čtyřdenní dovolenou mi hatilo pomyšlení na dnešní zkoušku z fyziky, ale jak vidno, ono je asi občas ku prospěchu věci si nakrájet dobrý sýr, otevřít dobré víno, po sousedsku pokrafat s polovinou Chloumku na svatotrojický pouti, vidět se s přáteli a do toho se něco poučit, no a ono se to dalo dohromady a chlíveček v indexu je zaplněn.Juchú.

A hlavní včerejší věc byla ta, že v chloumecké hospodě u Podařila se představilo slavné hradecké divadlo Drak, které předvedlo Komediantské báchorky aneb jak se kdy o draku zpívávalo v režii mělničáka Filipa Humla.Divadlo to bylo pro děti, nejvíc v tranzu z toho byla Tereza Hůlková dvacetiletá.Dlouho jsem zas neviděla profi divadlo a na půdě naší hospody mě to dohnalo skoro k slzám, jak byli strašně dobrý a z toho, jak je někdo tak úžasně tvůrčí a produktivní.