Past vedle pasti pičo

No tak ten popitevák prostě dělám jindy a u někoho jinýho.Asi.Tak jsem chodila sice na pitevnu s horečkou jako magor,abych náhodou nezameškala, učila jsem se do nocí, žádný mimopitevní potěšení mimo kvalitního tuňáka jsem si nedopřála a stejně to nemám.Na co jsem se vybodla ? Na záda a na svaly hlavy.Z čeho mě Kuba ( a zrovna Kuba prostě !!!) vylil ? No jasně že z tohohle.
A tak tu káru potlačíme dál.Svět se stále ještě točí od západu k východu a když už zase můžu pít alkohol, tak mi aspoň nebude dneska večer smutno.
A stejně jako vloni jsem v době popitevního zoufalství skončila na koleji Jednota, tentokrát u Adély ve třetím patře a ne u Alice ve čtvrtym patře, no nevadí.
Pojedu domů nacpu se zelnou polívčičkou a budu spát jako Karafiátovy Broučci.No a v pondělá půjdeme kam ? za mrtvolkama.Aby jim nebylo smutno.Prohlídneme si jejich zádový a žvýkací svaly a ono se to snad poddá.Jaro dělá divy.

Jaro je tady !!!

Chybí mi už jenom zelenej učebnik od Grimma a Drugy ...venku je krásně, sněženky kvetou...

Mona Lisa

Když jsem ve středu byla zase za prodavačku lístků ( v Husarech neni nikdo těhotný a kojící ani hospitalizován na psychiatrii, čili nejsem k jiné potřebě), napsala mi Jarka, že má dva lístky na Monu Lisu za dobrou cenu a ať si najdu někoho s kym půjdu.Původní plán vyřešily okolnosti za mě, protože eventuelní divadelní společník zmizel jak pára nad hrncem a spěchal (asi) zas do práce, takže bylo rozhodnuto, dáme si opět dámskou jízdu na svobodný holky.

Uprostřed března jsem neodolala a rozhodla jsem se, že prubnu nový lodičky, nový šatičky, že budu prostě celá nová a elegantní.To jsem sice asi byla, ale taky mi byla děsná zima.

Byla jsem na muzikál celkem dost natěšená, protože jsem si autora Bohouše Josefa nevědomky spojovala s jeho rolí Štěpána v obnoveném Krysaři někdy před sedmi lety a tam byl fakt dobrej.

První tři písničky jsem čekala, kdy se rozjede příběh, kdy přijde nějaká pěkná melodie..prostě to byl těžce střední proud zabalen do fantastické výpravy a krásných kostýmů - jo, ty na tom byly asi nejlepší.Plus teda výkon Dashy a tanečnice Kristiny Bastienové.

Bára byla nadšená, já jsem byla a jsem vlažná a řikejte mi třeba mrcha zmlsaná.Anebo to na mě bylo tak moc profesionální a já jakožto duší a tělem divadelní amatér, na kterého jsou víc jak čtyři rekvizity na jevišti moc, už nedokážu ocenit skutečné umění.

Závěrem asi tedy, že ta avízovaná sláva zas taková sláva neni..

Detoxikace nebo intoxikace

Co pamatuju, tak moje maminka tvrdí, že jaro začíná tehdy, když na internu začnou vozit mrtvice ve zvýšeném měřítku.Tak to už prý nastalo, takže nastává jaro.

Já jsem se rozhodla letos pečovat o tělo i o duši a jakž takž dodržet ten pětitýdenní půst před Velikonoci, že jako tělo detoxikujeme.A taky teda proto, že jsem se svěřila čínské medicíně, která pro mě má bylinkovou variantu operačního řešení, které mi nabízí klasická medicína.A to děkuji, ale jako správnej posera a konzervativec fakt nechci.V rámci toho jsem si dnes večer udělala tajemný lektvar z javorového sirupu a jedlé sody.A řeknu vám vážení, něco tak hnusného jsem dlouho, opravdu dlouho nejedla.Javorový sirup byla moje oblíbená mňamka.V kombinaci se sodou je to fakt hnus velebnosti.Dohromady s čaji, které chutnají a vypadají jako bláto rozmíchané kovovou trubkou je to fakt postní projekt.

Nepiji alkohol a to ani v malém množství, což je třeba u nás v divadle, kam každej z chlapů dovalí jak na zkoušku, tak na představení po jedné flašce lahodného nápoje, hotové předpeklí.Navíc jsem podezřelá, protože u nás nepijou jenom těhotný, kojící, nebo ti, kdo jsou po žloutence.

Takže jsem si vypěstovala image neutěšitelné konzumentky masa,piva a odborné literatury, nositelky dekoltovaných modelů nejrůznější etiologie a ženy samostatné a odbojné asi úplně zbytečně.Takový práce mi to dalo.Zničeno, položeno na oltář.Idálu výše zobrazenému se asi již nikdy nepřiblížím, jednak postrádám dlouhé blonďaté vlasy, druhak někoho z koho bych si mohla dělat srandu a on by mi ještě nosil dárečky a za třetí teda teďka nepiju a jim zdravě a skromně.Jediné co mám s filmovou Maryškou společné, je nedávný nevratný exces s vlasy.A ten stojí za to.

Těšim se, až si zase dám kus masa a zapiju to pivínkem, doma si nakrájíme hermelín a nalijeme vínečko a v divadle na mě nebudou koukat divně.

Jevištní pohyb neni žádná sranda

Zatímco moji spolužáci se vzdělávali o víkendu na 3.kongresu primární péče na Jižním městě, já jsem se nadplán zúčastnila semináře jevištního pohybu na Severním městě.Původně jsem nevěděla ani o jednom, moje nejmilejší suchozemská Želva Laco rozhodl za mě a mě už jenom přišel mejl od pedantského logistika Jirky, že se dostavím.Tečka.Překvápečko, ale ve finále celkem příjemné.
Když mám jít mezi lidi, který neznám a bojim se jich,tak mám vždycky problém a začnu se chovat kapku jinak než normálně.Kor, když je tam víc ženskejch než kluků.Pak se vždycky lecos dovim, nevadí,
Podcenila jsem Laca i Jirku a fyzicky jsem se tam celkem oddělala, pač předstírat rvačku je snad ještě horší a fackovat někoho jenom jako aby to vypadalo opravdu taky neni jenom jako.A taky jsem zjistila, že jsem pozbyla hravosti, fantazie a bezpostřednosti.Dneska večer hrajeme Alpského krále a trému mám jako prase už teďka ( ono aby ne, po čtyřech zkouškách když poslední byla 7.ledna, představení 14.ledna a od tý doby jsme na to nešahli).Věřila jsem si málo, teď už si nevěřim vůbec.
V závěru jsme si dali herecké etudky, kde mi Laco dal vytvořit postavu lehce feministické kariéristky snažící se a nemohoucí otěhotnět.Obávám se, že jsem si definitivně zpečetila image a k romantické roli v našem divadélku už mi nepomůže ani svěcená voda.

Ale nejvíc důležitá věc je ta, že jsem díky této akci objevila Velký vůz, což je občanské sdružení pro rozvoj osobnosti, která organizuje během roků spoustu vzdělávacích, sportovních, divadelních a jiných ušlechtilých akcí a jeví se mi celkem sympaticky.A protože mám podobné organizace tuze ráda, přidávám na ně web - je to překvapivě www.velkyvuz.cz