Zatímco moji spolužáci se vzdělávali o víkendu na 3.kongresu primární péče na Jižním městě, já jsem se nadplán zúčastnila semináře jevištního pohybu na Severním městě.Původně jsem nevěděla ani o jednom, moje nejmilejší suchozemská Želva Laco rozhodl za mě a mě už jenom přišel mejl od pedantského logistika Jirky, že se dostavím.Tečka.Překvápečko, ale ve finále celkem příjemné.
Když mám jít mezi lidi, který neznám a bojim se jich,tak mám vždycky problém a začnu se chovat kapku jinak než normálně.Kor, když je tam víc ženskejch než kluků.Pak se vždycky lecos dovim, nevadí,
Podcenila jsem Laca i Jirku a fyzicky jsem se tam celkem oddělala, pač předstírat rvačku je snad ještě horší a fackovat někoho jenom jako aby to vypadalo opravdu taky neni jenom jako.A taky jsem zjistila, že jsem pozbyla hravosti, fantazie a bezpostřednosti.Dneska večer hrajeme Alpského krále a trému mám jako prase už teďka ( ono aby ne, po čtyřech zkouškách když poslední byla 7.ledna, představení 14.ledna a od tý doby jsme na to nešahli).Věřila jsem si málo, teď už si nevěřim vůbec.
V závěru jsme si dali herecké etudky, kde mi Laco dal vytvořit postavu lehce feministické kariéristky snažící se a nemohoucí otěhotnět.Obávám se, že jsem si definitivně zpečetila image a k romantické roli v našem divadélku už mi nepomůže ani svěcená voda.
Ale nejvíc důležitá věc je ta, že jsem díky této akci objevila Velký vůz, což je občanské sdružení pro rozvoj osobnosti, která organizuje během roků spoustu vzdělávacích, sportovních, divadelních a jiných ušlechtilých akcí a jeví se mi celkem sympaticky.A protože mám podobné organizace tuze ráda, přidávám na ně web - je to překvapivě www.velkyvuz.cz
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat