Only for Pardálové

Protože několik mých nových přátel z nové školy po mém vyprávění projevilo zájem poznat aspoň částečně druhé dítě mých rodičů, přikládám pro tyto obrazovou dokumentaci.

Kulturou je člověk živ

Po prosmutněném šedém a nehezkém zkouškovém období jsem se rozhodla, že poslední víkend před začátkem letního semestru si udělám radost.S hlavou vymlácenou od osob jako je Čihák, Duška, Alberts, Vejražka, se svým latinským veledílem jsem zatoužila doprovodit své rodiče do Mariánských Lázní.Jenom že bych se hezky oblékla, podívala se po lázních, a pak bych šupajdila večer expres na Prahu- Florenc a pak domů se učit na pondělí buněčnou biologii.Maminka mi řekla že je to super nápad a tatínek ať nevymejšlim kraviny, zůstanu doma a radši se učim.Dvě hodiny po jejich odjezdu jsem odjela s kamarádama do pražské zoo, kde jsem si užila nejhezčí sobotní odpoledne.Někdy mám pocit, že je ZOO víc pro dospělý než pro děti, dřív mi to připadalo že je skoro jenom pro děti.A pražská zoo je fakt krásná,hlavně ty nový pavilony.Jeli jsme tam vlatsně kvůli gaviálům.Gaviálové jsou v karanténě a tak jsme je neviděli, ale viděli jsme lecos jiného a úplně nejlepší byla procházka vylidněnou ZOO po zavírací době a takovej výhled na Hradčany v zapadajícím slunci taky neni marná věc..

Na večer byla naplánovaná vodnědýmková seance.Tu jsem samou únavou prospala, je to hanebné, ale procházka v zoo mě neúměrně zmohla.

Nedělí už se nesl příslib školy, koleje, a všeobecné neradosti, a taky pondělní test z biologie který mě zaměstnal víc než jsem si naplánovala.Jenže večer se mi to zase vymklo z ruky, šla jsem na návštěvu, přecpala jsem se domácim uzenym, napila jsem se bílého z Moravy a usnula jsem spánkem spravedlivých, abych v pondělí prožila u testu muka pekelná, vyčítala si všechny dvoje životní hříchy a málem umřela na migrénu, když prof. Mejsnar před našimi zraky a sluchy definitivně popřel evoluci.Ale pak to přišlo.S kamarády z kruhu jsme vyrazili na Floru na Občana Havla.A to bylo tak strašně hezké, úplně jsem si tim dosytila dušičku která na podobné zážitky a vjemy strádá.

Ráno jsem se v Metro dozvěděla, že bylo výročí Vítězného února.Zastyděla jsem se, že jsem si na to celý den nevzpomněla.Taky jsem se při pohledu na Ivana Medka zeptala vedle sedící Aničky, kdo to jakože je.Trapně mi bylo u obou poznání stejně, u toho Medka asi hůř.Taky jsem dneska nevěděla kdo postavil kostel na Jiřáku a zejtra máme první společenskovědní předmět na lékařské fakultě - etiku.Tak budu radši zticha, nebo se řetěz společenských faux-pas nezastaví.

Proč tolik nepíšu

Poslední dobrou dostávám vynadáno, že nepíšu na blog.A já nepíšu zcela cíleně protože nemám pořádný téma.Jediné téma kterým žiju je zkouškové období a notorické dohánění toho co mělo být dávno hotovo.K tomu psí operace křížových vazů a touha jet na výlet, kamkoliv, čímkoliv, ale hlavně někam a brzy.Udělala jsem si ale tuhle malé povyražení v rámci jednodenního volna mezi popitevákem a testem z anatomie, v době, kdy jsem se měla učit na tu anatomii.To jsem si zašla do mělnického muzea na Setkání VI s vynálezci úsměvů.Jelikož ještě v říjnu jsem si myslela že budu nejspíš opět v řadách účnknujících, tak jsem byla docela žádostivá vidět výkon mojí nechtěné nástupkyně.A tak jsem to všechno vyposlechla, viděla, pak jsem to spláchla dvojkou pozdního sběru a rozhovorem s Jarouškem, kterýho zbožňuju už od gymplu a který je nyní asistentem na anatomii a tak jsme si navzájem děsně od srdce popovídali.Teda až do tý doby než si přisedla nástupkyně a začala bejt milá.Čimž pádem pro mě skončila ta hezčí část večera a šla jsem se učit domů tu anatomii.Protože mě to bavilo, tak jsem zas jela nonstop a ráno jsem málem nepřežila ani cestu do Prahy a to jsme jeli s tatínkem automobilem.No a potom jsem si teda řekla že spát se teda nebude ani dneska a vyrazila jsem na ples 4.B, abych měla taky nějaké spojení se starým dobrým světem.Ples byl hezký, takový maturitní a takový celý klidný.Neměla jsem tedy moc příležitostí k tanci, ale o to víc k pití, takže jsem v půlnoci začala bejt kožená a byla jsem moc ráda, že jsme se v jednu zvedli a jeli jsme hezky domů.A taky musim ještě pochválit Bonda, že hezky moderoval a jsem ráda, že jsem si mohla popovídat s Frau Štráchal, protože ta prostě nezklame.Za zhruba 6 hodin budu psát test z chemie a vypočítám leda směšování roztoků a napíšu jak vypadá alanin.Fuj.