úterý 26. února 2008

Kulturou je člověk živ


Po prosmutněném šedém a nehezkém zkouškovém období jsem se rozhodla, že poslední víkend před začátkem letního semestru si udělám radost.S hlavou vymlácenou od osob jako je Čihák, Duška, Alberts, Vejražka, se svým latinským veledílem jsem zatoužila doprovodit své rodiče do Mariánských Lázní.Jenom že bych se hezky oblékla, podívala se po lázních, a pak bych šupajdila večer expres na Prahu- Florenc a pak domů se učit na pondělí buněčnou biologii.Maminka mi řekla že je to super nápad a tatínek ať nevymejšlim kraviny, zůstanu doma a radši se učim.Dvě hodiny po jejich odjezdu jsem odjela s kamarádama do pražské zoo, kde jsem si užila nejhezčí sobotní odpoledne.Někdy mám pocit, že je ZOO víc pro dospělý než pro děti, dřív mi to připadalo že je skoro jenom pro děti.A pražská zoo je fakt krásná,hlavně ty nový pavilony.Jeli jsme tam vlatsně kvůli gaviálům.Gaviálové jsou v karanténě a tak jsme je neviděli, ale viděli jsme lecos jiného a úplně nejlepší byla procházka vylidněnou ZOO po zavírací době a takovej výhled na Hradčany v zapadajícím slunci taky neni marná věc..

Na večer byla naplánovaná vodnědýmková seance.Tu jsem samou únavou prospala, je to hanebné, ale procházka v zoo mě neúměrně zmohla.

Nedělí už se nesl příslib školy, koleje, a všeobecné neradosti, a taky pondělní test z biologie který mě zaměstnal víc než jsem si naplánovala.Jenže večer se mi to zase vymklo z ruky, šla jsem na návštěvu, přecpala jsem se domácim uzenym, napila jsem se bílého z Moravy a usnula jsem spánkem spravedlivých, abych v pondělí prožila u testu muka pekelná, vyčítala si všechny dvoje životní hříchy a málem umřela na migrénu, když prof. Mejsnar před našimi zraky a sluchy definitivně popřel evoluci.Ale pak to přišlo.S kamarády z kruhu jsme vyrazili na Floru na Občana Havla.A to bylo tak strašně hezké, úplně jsem si tim dosytila dušičku která na podobné zážitky a vjemy strádá.

Ráno jsem se v Metro dozvěděla, že bylo výročí Vítězného února.Zastyděla jsem se, že jsem si na to celý den nevzpomněla.Taky jsem se při pohledu na Ivana Medka zeptala vedle sedící Aničky, kdo to jakože je.Trapně mi bylo u obou poznání stejně, u toho Medka asi hůř.Taky jsem dneska nevěděla kdo postavil kostel na Jiřáku a zejtra máme první společenskovědní předmět na lékařské fakultě - etiku.Tak budu radši zticha, nebo se řetěz společenských faux-pas nezastaví.

Žádné komentáře: