Podzim

Světla ubývalo a zimy přibývalo.Zima je jako sviňa.Počátkem prázdnin jsem měla nějakej záchvat ženskosti a šla jsem si koupit něco hezkého na sebe.A tak mám ted pár inovací v šatníku, jenže všecko na léto.Takže jsem dneska za Andreou do zámku hrůzy v týhle sibiři vyrazila v mamčinejch věcech.Takže na tý pověře, že se má na zkoušky nosit něco půjčenýho asi fakt něco bude.Takže se mi dneska ze srdce odvalily dva kameny.No ale hlavně přišel podzim a to je moje další oblíbené roční období.Protože je syce hnusně venku a třeba dneska u nás na Chloumku něco venku děsně smrdí, já v tom cejtim Štětí, mamka krematorium, ale po roce v Praze už taky nemám tak fajnovej nos.
A tak je venku sice škaredě, ale doma už začaly vonět zimní jídla jako je zelňačka a čerstvej chleba, chodíme paběrkovat na vinice a burčák se letos obzvláště podařil.Topení je ještě chladné a tak se balíme do teplých pokrývek a pijeme doma voňavé čaje a učím se vykládat tarotové karty, což je moje nová zcela soukromá vášeň.Vidina světlých zítřků mě nabíjí energií a touhou po životě.Dokonce se letos těšim do Prahy, na spolužactvo, na některý učitele, na některý teda fakt ne, na historky pana profesora Stingla a na tachykardii u pavilonu CH.Na nový bydlení a na novou spolubydlící, na naše plánované procházky po domě bytové kultury Ikea na Zličíně a zařizování naší domácnosti Amelie z Montmarteru.