Vzpomínková

Dneska jsem cestou do Prahy potkala bývalého spolužáka ze základky.Doba po kterou jsme se neviděli čítá devět let..na to že žijeme na dvacetitisícovém městě je to docela mizerný skóre, ale neměli jsme si moc co říct ani když jsme spolu chodili do školy, 50 minutami cesty z Mělníka do Holešovic jsme asi trhli konverzační rekord na celý život...a myslim na to celý zbytek dne, protože mě to tak hezky zavanulo do minulosti.

To že jsem odešla ze základky už z páté třídy bylo jednoznačně požehnání.Jediný kdo argumentoval proti byla naše sousedka, zasloužilá pedagožka, jediný kulturní člověk naší ulice a konzultantka naší rodiny ve věcech vzdělání.Argumentovala tehdy tím, že děti předčasně odchycené do gymnázií a podobných pseudoelitních institucí jsou posléze hůře přizbůsobivé, kritičtější k ostatním dětem a vůbec celé populaci, o zločinu zcizení dětsťví nemluvě.Základku si dneska připomínám jenom když se náhodně ocitnu v této končině a nesoustředim se na to, že jdu za mamkou do protější polikliniky. A teď taky minulou středu kdy jsem vedla sousedčiny děti ráno do školy.

Hodně věcí je tam pořád stejných, dlažba, obložení, výmalba, atrium,rozložení nástěnek ve vestibulu,bufet,věřim že v chodbě kterou jsme chodili ke třídě je na zdi pořád namalovenej Rumcajs...Předělali teda šatny, už tam nejsou šedivé klece ale modré skříňky, pedagogický sbor je značně obměněn, v rolích pedagogů se objevili známí ze sboru, bývalá láska, bývalá spolužačka z ročníku na gymplu..

Neměla jsem nikdy pocit, že by ze mě ( ani z ostatních) gympl vychoval ty nehezky řečeno elitní spratky, co se škleběj na každýho, kdo v první třídě nečetl jako Kvido z Báječných let pod psa, že bychom se dobrovolně nebo nedobrovolně vyčleňovali, nevím, nezpozorovala jsem nic takového,připadá mi to jako přiškrcená teorie.

Mě ale udivilo to, s jakou jistotou o svym životě mluvil můj bývalý spolužák.Vyzařovala z něj síla, jistota, spokojenost se sebou samým, se svým uspořádáním života.Nevychloubal se, nepodceňoval se, prostě klidně vyprávěl jak žije, jak rád jezdí na motorce, dodělává maturitu , chodí do práce která ho baví, žije s přítelkyní a je prostě spokojen...je to docela nezvyk, když někdo říká a opravdu vypadá, že je spokojen.Až mi bylo žinantní na jeho otázku " pitváte ale jenom zvířata, že jo,jenom zvířata nějaký.." odpovědět že nikoli.

Bylo to moc pěkné odpoledne.Doufám, že po cestě do Prahy potkám ještě zbylých 18 z 5.D a budu si moc nadále ověřovat svoji sociální nepřizpůsobivost :-)