K Novému roku, jsem se rozhodla dát si dvě předsevzetí.Budu se mnohem více učit a budu alespoň o trochu zdravěji jíst.Tak nevim jak s tím naložím.
Rozlévá se ve mě pořád blaženost z dlouhého pobytu doma, Vánoce pro mě letos znamenaly hlavně to, že jsem doma, spím ve své postýlce a sedím na své židličce.Myslela jsem si, že se budu jako hodně učit, ale tak to nebylo.Užívala jsem si dárečky, přečetla jsem dvě slabé knížky z oddělení beletrie a viděla jsem třeba poprvé v životě pohádku Dařbuján a Pandrhola a další kousek z Dobrého vojáka Švejka. A to jsou prostě dny krásné a sváteční.
Taky se mi ale za tu dobu ztratil pas.Prostě přestal existovat a já jsem docela slušnej váleček.Jak medvěd před zimou, ale opravdovou zimou, ne před touhle parodií.Začínám toho mít s medvědama společnýho nějak moc.
Ale užili jsme si krásného Silvestra, protože jsme si hezky popovídali, zazpívali, míchané nápoje jsme vyzkoušeli, že, Janičko a Barunko, já jsem se předtím doma kuchařsky vyexponovala a pochopila jsem tetelivé štěstí babiček a matek, když poživatiny jimi vyrobené jdou aspoň trochu na odbyt.... A viděli jsme ohňostroje celé Prahy, protože jsme zaujali výborné pozorovací stanoviště na takovém pěkném poli kdesi na vrchu Dejvic, kam nás dovedla naše skvělá hostitelka Anička..
Jen ranní cesta autobusem domů nebyla příliš poetická.Poté co jsem na Hradčanský s pořádnou kočkou za krkem číhala na tramvaj asi deset minut, projížděli kolem mě samé tramvaje ze směru opačného.Želbohu to byl můj směr, ale to jsem postřehla dost pozdě.Jakymsi zázrakem ale 25 jela tak hezky, že jsem ten autobus domů prostě stihla.Cesta teda hrozná, opičí, ospalá, ale na nejhorší nedošlo.Dokonce jsem po sobě nechala střílet ty fialové návleky na opěrky sedadel partou opitých třicátníků, kteří seděli za mnou.Domů jsem šla zu fuss ve snaze se trochu probrat.Probrala jsem se pouze z hlediska intestinálního traktu a ty tři kilometry byly prostě hrozné.No ale všecko dobře dopadlo, dobro došli, akorát zub moudrosti včera probraný se stále hlásí ke slovu čím dál vehementěji a tak tu pobíhám s hlavou ovázanou, tváří oteklou a francovkou namatlanou.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
2 komentáře:
Hola hola, hlavu vzhůru a na pas se vyser. Já strávila Silvestra v posteli s horečkou, čekala kdy umřu, diagnostikovala jsem si z kašle prasklý žebro, zánět srdce a žlutou zimnici. Přes Vánoce jsem nejedla, alébrž žrala jak pluk ruskejch vojáků, ale teď zrovna mě víc pálí zkouškový, než kila.
Ale s těma moudrákama, chytly mě včera a to se prostě nedá vydržet..víš jak blbě jsem na tom se zubama a teď ještě tohle..jim nastrouhaný jablíčka a přesnídávky, protože jinak asi fakt mě čeká strašlivá smrt..
Ty jo tak zoubky přešly, tedka mě zase chytnul černej kašel a rymička, jsem zas vyjela na tejden ku Praze a zjištuju že zejtra budu muset domů pro bílej mundůr k pacošům do Střěšovic.Jsem na to zas zapomněla, jak já umim tu školu tak pěkně vypouštět.Ach jo.A pálivost zkoškovýho mi radši taky ani nepřipomínej...brrr
Okomentovat