Začalo jaro.I v Praze navzdory všem emisím a imisím začal trochu vonět vzduch a když jde člověk z Jednoty na metro, tak musí dávat bacha, aby v Sherwoodu prokličkoval mezi objímajícími a hubičkujícími se dvojicemi.
No ani já letos nejsem výjimkou.Přišla jsem totiž vlastní vinou o milovanou roli Lízinky, kvůli který jsem do Čtyřlabutě přišla.A místo toho budu hrát zamilovanou milostslečnu.Takže zatímco jako Lízinka jsem celý představení záškodničila, dělala jsem si prdelky z milostpána, z kolegy sluhy Habakuka, měla jsem sólovou písničku ( pravda, u tý jsem trpěla), tak teďka hraju zamilovanou osmnáctku milostslečinku Málinku, který se vrací z Itálie její milovaný malíř, za kterého jí její tatínek nechce nechat provdat, jelikož je nemajetný a netalentovaný.On je samozřejmě celkem majetný a šikovný.Takže jsem na minulé zkoušce vědomě porušila svoji čtyřtýdenní alkoholickou abstinenci.Michal, který hraje malíře přišel čerstvě ostříhaný a v ruce nesl sedmičku vína.Přišel ke mně a pravil.
,,Dneska se budeme líbat." a nalil mi.Já v té době duchem někde u bursy omentalis a ani ne dva dny před popitevákem jsem úplně zapekla změnu role a nutnost delšího soustředění.Protože jako Lízinka jsem byla v podstatě já, tam jsem si jenom uvázala culíky a zástěrku a mohla jsem do akce.Teď to bylo jinak.S projevy náklonosti mám potíže pořád a odjakživa.Ale tak chtěla jsem hrát divadlo, tak to mám no.Takže jsem držela pusu a radši jsem ani necekla.Pač by se to mohlo ještě začít rozebírat a to jsem nechtěla.A tak jsme do sebe obrátili něco vína a šli jsme teda zkoušet.Já jsem se tak strašně styděla.Úplně zase nejvíc moc.Ještě navíc Málinku vždycky hráli holky typu teploměr - dlouhý a hubený.Teď jsem tam přišla já - přesýpací hodiny.A pak Michal dostal pochvalu, že díky partnerce, která se nestydí, dneska předvedl jeden z nejlepších líbacích výkonů.Rozumí tomu někdo ? Já ne.Vysvětlení je asi to, že holky a kluci jsou opravdu jiný živočišný druhy a že prostě neni šance, abychom vnímali věci stejně.No nebylo to se mnou lepší ani po asi desátym opakování.Prudil nás jenom režisér Laco, Pedant - Logistik byl zticha, což bylo jeho jediný štěstí a moje taky.V každym případě teda jsem si svym patologickym altruismem zase pěkně zavařila.Kdybych si tuhle blbost, která ale snad udrží představení v chodu ( což byl důvod), nevymyslela, mohla jsem si v klidu alternovat Lízinku s kojící matkou Zuzkou a neřešit.Neřešit nic.
Nicméně jsem byla aspoň tvrdá v té věci, že jsem rezolutně prohlásila, že před popitevákem č.2 zkoušku rušim.Kupodivu nikdo neřekl ani popel a zkouška prostě nebude.Logistik se mě dokonce ptal, jak takovej popitevák vypadá a jak je jako možný, že jsem to neudělala.Pak mi dokonce řekl, že to prostě nevadí (Logistik kterej chybu neodpustí a při každym mym ubreknutí, že se musim učit, mi řekne s náležitě otrávenym obličejem cosi o tom, že bych asi měla bejt vzdělaná a že si nemám stěžovat) a že se nic neděje.
No takže prožíváme romantické jaro.Včera jsme byli venčit divadelní miminko a zkoušeli jsme v jednom parku na Žižkově.A nejsem prej žádnej Žižkovák, když neznám Židovský pece.Přišlo mi hrozný, že chodí někdo venčit miminko do místa který se jmenuje Židovský pece.Ale jako park dobrý, na Prahu asi hodně dobrý...taky jsem si řikala, že s kočárkem v Praze to je opravdu náročný.
Přidávám nějaký fotky z Husarů, když už je celej článek o divadle, tak ať je i obrazová příloha.
Žádné komentáře:
Okomentovat