A bylo nám konečně zase chvilku dobře.Po propitvaném pátečním odpoledni na celou pitevnu asistent Martin Čepelík zahlásil, že kdo se ještě dnes bude učit anatomii, ten bude jím za odměnu vlastnoručně popraven a tělo nastříknuto pro další prváky.A jako nejvhodnější program nám nabídl společnou návštěvu jedné žižkovské hospody.A tak jsme sbalili batůžky, já jsem odložila odjezd domů a šli jsme se veseliti.V porovnání s předešlou nocí, kdy jsem se vrátila na kolej a našla tam tři holky ( včetně mojí spolubydli Zuzky, která prozatím fungovala jako Chytrá horákyně - spolubydlící nespolubydlící) manipulující s oblečením, nádobím, učebnicemi, a řekla mi cosi ve stylu - ahoj spolubydlo, odedneška máš spolubydlu.Stěhuju se..Prostě už nejsem od té chvíle na koleji osamocena, ale Zuzka tam se mnou prý bude tak, až mi to bude nemilé.A tak jsem místo anatomie slavila vedle na pokoji, že je Zuzka další svobodná holka, ale když se všichni začali lifrovat na chodbu kouřit ( resp.Zuzka kouřit, ostatní kecat), připadala jsem si nanejvýš nepatřičně blbě a napadlo mě, že budu asi tak za 12 hodin zkoušená z kloubů a takovou dolní končtinu jsem v zásadě ještě neviděla.To se ale nedalo už nic dělat, protože bych nad tim hned usnula a ještě bych si nic neužila.A tak jsme se tu noc ještě stihly rozhádat s vedlejším pokojem a spaly jsme tři hodiny.To i ty pitevny trvaji vždycky dýl.
A tak jsme v pátek U sadu byli dost decentní, kdyby nás démoni (pozn.pro nezasvěcené, démoni je zkratka pro demostrátory na pitevně) nepozvali na zelenou tak jsem jenom pívovala, protože jsem byla trochu bez pěněz.Já jsem vlastně byla úplně bez peněz, ale to jsem zjistila až těsně před placením, takže velké díky Hance.U sadu jsme si tedy užili hezký, narozdíl od čtvrtka na koleji nikoli autodestrukční večer se spolužáky z pardálího kruhu, s našim démonem Jurajem a taky s naším nedémonem Adamem, který nás půl večera lámal na odchod do Lucerny na 80´s.A tak jsme půl večera vzdorovaly. Y, jako já s Álou.Tento večer pro mě skončil u Ály na koleji Jednota, což bylo další překvapení týdne.A protože včerejší den padl z poloviny na přesun domů ( ujel mi autobus a tak jsem se v učila hodinu anatomii v holešovickém MacDonaldu, například), a pak jsem nějak záhadně usnula, musim dneska makat jak šroubek, protože úterý je popitevní hodina (možná minuta) pravdy...
Žádné komentáře:
Okomentovat