Začal nám advent

A já jsem se ráno zděsila, že si budu muset dávat předsevzetí.Než jsem slezla z palandy, uvědomila jsem si, že to tak není, že teď se bude teprve rozjímat. A tak jsem celou neděli rozjímala, pak jsem si řekla že jak chemie, latina, anatomie, fyziologie, fyzika a ostatní radosti počkají a že je právě vhodná doba vymyslet, jak to udělat s přípravou na páteční ples maturitní sestřenčin, který vypuká v půl osmé v Havlíčkově Brodě a já ještě v půl čtvrté budu v naší krásné škole v Praze.Aby to bylo ještě příjemnější, pustila jsem si k tomu film Želary, který maminka zakoupila ku radosti své i mé a snědla jsem k tomu porci medovníku od jedné vděčné paní.Báječné.A potom jsem vyrazila na návštěvu k sousedce Janičce a k vermutu otevřenému.Tam jsme zapálily první svíci na adventním věnci.Byl krásný, s červenými svíčkami a dělal ho Janiččin syn Martin.Ale co na tom bylo snad nejvíce zajímavé.Dozvěděla jsem se úplnou náhodou, že je na světě jeden muž, který o mě smýšlí valně a to se mi v tu chvíli udělalo tak hezky, jenom z toho vědomí, že mě to drží doteď.Sny se umoudřily, horoskop hlásí stále Mars v retrográdní fázi který mi bude komplikovat život celý prosinec , seč to jenom půjde, nicméně taky tam zazněla věta, velmi alibistická tedy, že není vyloučeno, že by se mohla objevit nová láska.A na to si teda počkám.
Až najdu kabílek od foťáku - nebo až nějaká dobrá duše stahne dnes nafocené fotky, obohatím zde blog o obrazovou dokumentaci našich adventích radovánek s kocourem, od něhož mám na krku tři slušivé šrámy, kterýma se budu tento týden pyšnit po celé šíré Praze.