pátek 12. prosince 2008

Centrální dogma divadelní

Je-li herec vtažen do děje natolik, že přestává hrát a jen fascinovaně zírá na to, co se kolem děje a co to ostatní říkají, je hra buďto opravdu velmi dobrá, nebo jsme fakt hlupci.

Přesto všechno je to moc hezké a zatím snad nebojím se říct radostné.Jednak je tam legrace a druhak je divadlo plné společensky únosných nonverbálních kontaktů.Do čtvrťáku na gymplu jsem žila od pátku k pátku, kdy jsem se chodila dosyta vyskotačit, vyhrát a vyzpívat do Novanty.A teď se nemůžu dočkat středy.
Taky je skvělý, že to vedou chlapi a že když mě něčim točej, tak se jim to může říct celkem dost narovinu a celkem dost bez obalu.Oni pak dělaj kajícný psí oči a nejsou uražený.Akorát nevim jak přežiju vánoční prázdniny.

Žádné komentáře: