pátek 19. prosince 2008

Kinozážitek


Málem bych zapomněla.V rámci deprese jsem zaskočila s ženami z kruhu na Sněženky a machři po 25 letech.Důrazně varuji všechny, které by toto napadlo rovněž učinit.Film se skládá z melancholicky pojatých pseudolyrických scén a opakováním hlášek z prvního dílu.Jediná nosná herecká osobnost, pan Radoslav Brzobohatý, tam má prostor tak na to,aby desetkrát řekl - To bych od Vás nečekal, Cabadaj.Dá se říct, že mi v tom filmu byo všech tak nějak líto.Jako spíš těch lidí, než těch filmových postav.Asi 20 minut jsem čekala, kdy se film konečně rozjede, pak jsem pochopila, že se asi nerozjede.Ale je to svým způsobem asi obraz doby.A taky toho, že víceméně všechno co si vysníme někde kolem věku, kdy se jezdí na gymplu no hory se nám nepovede.Anebo povede, ale šťastný k tomu stejně nebudeme.


Večer jsem pro vylepšení nálady zašla na koncert gymnaziálního sboru na Mělníku, takže jsem v muzeu po dlouhé době seděla coby divák.A neni to špatný.A protože jsem po tom listopadovém beaujolais o spoustu kontaktů bohatší, byla jsem vyzvána k návštěvě restauračního zařízení U šatlavy.Jenom jsem se musela zase zasmát, když jsem viděla, že jedna z umělkyň sboru po mě i nadále s gustem přebírá nejen role a muže, ale i písničky.Nejvíc mě štvou ty role.Zbytek mě baví..

2 komentáře:

Anonymní řekl(a)...

Počkej počkej, co dělá v gymnaziálním sboru, když má bejt na peďáku v Ústí?

Terez řekl(a)...

Ty vole protože je to velká umělkyně a musí se prowsazovat všude kde je to jenom trochu možnýa zrovna Mělník by se bez jejího školenýho sopránu fakt neobešel...no commment, to se musí vidět.